František Kupka
(23. září 1871 - 24. června 1957)
Milí přátelé umění,
když jsem v roce 1991 po rozdělení Československa přijel do Prahy, kromě budování své IT firmy, která jako první dovážela počítače Apple do Československa, jsem objevil i svět umění. Teď si už s úsměvem vzpomínám na první aukce, na kterých jsem dražil především slovenskou modernu, která byla tehdy těžištěm mé sbírky. Zaujal mě však i český kubizmus, práce Čapka, Filly, Gutfreunda, Špály, Kubišty, Toyen, fotografie Františka Drtikola a v neposlední řadě práce na papíře Františka Kupky.
Jak čas plynul, sbírka se rychle rozrůstala. Zdi bytu začaly být malé, šuplíky a knihovny přeplněné. Po dlouhém přemýšlení a uvažování jsme se spolu s manželkou rozhodli, že některá díla z naší sbírky, která jsme nakoupili v 90 – tých letech, nabídneme k prodeji, aby udělala radost novým majitelům.
Začaly tak vznikat webové stránky autorů, kteří jsou v sbírce nejvíc zastoupeni. Díla autorů jsou řazena na časové ose postupně jak byla vytvořena. Zároveň jsme do ní zakomponovali události, které autora v daném čase ovlivnily nebo které jsou důležité pro pochopení souvislostí, případně pro informace o zhodnocení investice do umění.
Přejeme hezké čtení! A třeba vám umění vstoupí do života tak jako nám…
Vieroslava a Pavel Kneppovi
Mecenášské a jiné aktivity:
- 1998 – Matej Krén a Sloup vědění nebo Idiom v Městské knihovně na Mariánském náměstí v Praze
- 1998 – kniha TONO STANO 1986 Praha 1996, vydal PosAm Praha s r.o.
- 2000 – David Černý a jeho miminka na Žižkovské věži
- od 1995 - Ivan Mečl (DIVUS), časopis Umělec
- 2019 rozhovor pro ArtyčokTV
Kolektoři
- od 2019 - Podpora projektu Nová Perla – Kyjov, proměna staré továrny Roberta Solomona na galerii, divadlo a kino, nakladatelství, tiskárnu a grafické studio, ateliéry, byty, umělecké a řemeslné dílny, kavárnu, knihovnu a knihkupectví s parkem a zahradou.
Nová Perla
Všechna prezentovaná díla pocházejí z naší soukromé sbírky. Prohlídnout si je můžete dle domluvy například v naší pražské kanceláři na adrese Holečkova 103/31 nebo dle domluvy. Poradíme Vám při výběru a k zakoupenému dílu vystavíme certifikát o jeho pravosti.
Pavel a Vieroslava Kneppovi
Mobil: +420 602 224 989
www.investinart.biz
www.investinart.biz
investinart@investinart.biz
barevný sítotisk, signováno vpravo dole tužkou vlastní rukou autora 'Kupka', číslováno 203/300, rozměr s rámem 63.5 x 49 cm
1910/1966, litografie, ruční papír značeno Henri Deschamps Lith, rozměry s rámem 81 x 91.5 cm, podle oleje Planes by Colors (Large Nude) z roku 1909-1910, signováno pozůstalostním razítkem v tisku Kupka
původ: aukční síň Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův obraz je 62 mil. Kč, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha, 2016
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův tisk je 500 tis. Kč v roce 2016, Praha
Kupka začíná být objevován až koncem jeho života, v roce 1956 kupuje Muzeum of Modern Art v New Yorku velký počet jeho významných obrazů. Po jeho smrti v roce 1957 se začínají pořádat výstavy a vydávat reprinty jeho slavných alb. Tato litografie byla použita k propagaci Kupkovy výstavy v Paříži v roce 1966, kterou uspořádala Galerie Flinker Paris pod názvem Kupka avant 1914 (Kupka před rokem 1914), 17. březen - 23. duben 1966. Jako předlohu použila slavný Kupkův olej z roku 1909-1910 Planes by Colors (Large Nude).
Litografii vyrobil Henri Deschamps, což byl francouzský litograf, známý svou spoluprací s významnými moderními umělci, jako jsou Pablo Picasso, Georges Braque a René Magritte. Byl schopen vzít jejich obrazy, převést je na litografie a vytisknout je v Atelieri Mourlot, slavné grafické tiskárně v Paříži.
1912, lept na papíře, 24x18 cm, 68x60 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Původ: aukční síň Paříž
Publikováno v katalogu KUPKA k výstavě v Museum Het Paleis, Den Haag, 1996, obr. 119, str. 152
Vystaveno Francouzský institut, Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Černobílý lept bez názvu, někde také uváděn pod názvem Zvuky hodin, je charakteristický Kupkovým hledáním mezi zobrazivou formou a abstrakcí. Florální morfologie je jakoby v animačních segmentech rozvíjena až do geometrických ornamentů. O Kupkovi je známo, že se kromě jiného zabýval právě podobou rozfázovaného pohybu na filmu či fotografii – chronofotografii často zmiňuje i ve svých textech. V abstraktních obrazech je patrná – na této studii je zachycen určitý zlom v Kupkově postupu od částečně zobrazivého k abstraktnímu. Zde můžeme s trochou fantazie vidět fáze hodinového kyvadla nebo záznam růstu jakéhosi lusku. Grafiku lze přiřadit do skupiny studií, kterou v západních publikacích označují jako organizace grafických motivů. Je zajímavé, že současní teoretici srovnávali Kupkovy analýzy obrazového pohybu se záznamem počítače a dospěli k významné podobnosti.
1913, originální barevná suchá jehla na papíře, 16x24 cm, 55x62 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka, rámováno pod muzeálním sklem
Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975 a v řadě jiných publikacích
Brilantní barevná grafika je jedna z těch, která je označována jako studie k obrazu Amorfa Dvoubarevná fuga, který Kupka vystavil na pařížském salonu v roce 1912 jako jeho první abstraktní obraz, čímž se definitivně přiklonil na stranu nefigurálního umění. V katalogu Retrospective je uvedena Bez názvu. Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako přívrženec teosofie věřil, že příroda se projevuje v geometrických strukturách, které jsou elementy krásy, a umělec by je měl umět intuitivně nacházet. Kupka se domníval, že nevědomí absorbuje různé impulsy a ty pak předává do vědomí. A tak vzniká jakási nová realita ovládaná rytmem a harmonií. Výsledný záznam (obraz) má vyvolávat stejné účinky jako hudba – proto pojmenoval jedny z prvních abstraktních obrazů Fuga. Chtěl najít něco mezi zrakem a sluchem, stvořit fugu v barvách jako Bach v hudbě.
Z Kupkových morfologických studií abstraktního vyjádření víme, že tento motiv řadil do kosmologických studií, ačkoli vždy propojoval různé typy abstrakce. Grafický list má také blízko k obrazům jako Lokalizace grafických hybných sil, Vanoucím modřím či Oživeným liniím, na kterých je patrné Kupkovo úsilí najít pravou harmonii.
1920, dřevoryt na japanu, rozměry 25x40 cm, 47x61 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku, vlevo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Původ: aukční síň Praha
Publikováno Katalog muzea Guggenheim, 1975, str. 205-206
podobný motiv publikován v monografii Ludmily Vachtové, František Kupka, Odeon, 1968
Vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Grafiky a řady kvašů zabývající se bílými liniemi na černém podkladu spadají do Kupkova přípravného období před jeho zásadním manifestem abstrakce Čtyři příběhy černé a bílé. Konkrétně tento dřevoryt má většinu společných rysů s kvašem Bílé rytmy na černém z roku 1920 publikovaném
v monografii Ludmily Vachtové; v aukcích se ale také nabízí jen pod názvem Kompozice. Málokdy je Kupka ve svých experimentech s čárou tak úsporný jako v tomto dřevorytu – grafika připomíná experimentální hudební záznam, kterým se umělci v praxi zabývali až mnohem později v 60. letech. Kupkova linie je na rozdíl od jiných abstrakcí méně strukturovaná a působí téměř náhodně, jako by autor opravdu přímo reagoval na bezprostřední zvuk svého okolí – hudbu či ptačí zpěv.
1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
původ: aukční síň Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň.
Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.
1905-1909, list z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní (Le cantique des cantiques ), dvoubarevný dřevoryt na papíře, 23,5×22,5 cm, 48×46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
Původ: aukční síň Praha
vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázek – stejně jako všechny z Písně písní – je rámován ornamentem, o kterém Kupka tvrdil, že nemá úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
1905-1909, listy z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
Původ: aukční síň Praha.
Vystaveno: Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň.
Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.
1921, lept, rozměry kresby 23x15 cm, 59x46 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku a vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Původ: aukční síň Praha
Publikováno v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975
nejvyšší dosažená aukční cena za Kupkův obraz je 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Grafický list byl v některých prodejích mylně označován jménem Fontána, v newyorském katalogu Guggenheimova muzea je publikován bez názvu a pochází přímo z daru Eugenie Kupkové, autorovy manželky.
Tento Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako malíř v základech pevně ukotvený v secesi zkoumá analyticky svět kolem sebe a vychází ze zákonitostí přírody, přírodních procesů, kde se vše vytváří v přirozeném procesu bez zásahu lidské ruky. Kupka se chce na jedné straně odpoutat od rozumového myšlení a naslouchat vyššímu „hlasu“, na druhé straně se chce dobrat k určitým univerzálním pravidlům, která by jeho tvorba mohla následovat. Vydává se na cestu k nové realitě, na níž se postupně zbavuje všech zbytečných formálních elementů.
Téměř abstraktní grafika zachycuje záznam Kupkova myšlenkového procesu: vychází z tvarosloví přírody, ale zkouší, kam ho lze vizuálně dovést až k pokraji čitelnosti. Grafický list není pro Kupkovu tvorbu typický – je důležitým experimentem v mnoha autorových pokusech nalézt tu pravou abstraktní formu. Kupka byl urputným hledačem možných směrů a nikdy se nevydal jen jedním, jak ostatně ukazuje tento lept na hraně lyrické a filozofické vizuality. Podobné motivy najdeme také v dalších grafikách jako je například Organizace grafických motivů či Elevace.
Knihu je možné koupit na stránkách vydavatele DIVUS.
Antikvariát Petr Meissner vydal knihu KUPKA-WALDES Malíř a jeho sběratel. Je to největší, nejrozsáhlejší a nejobsáhlejší publikace o životě a díle Františka Kupky a jeho vztahu s podnikatelem továrníkem Jindřichem Waldesem.
1905-1909, list z cyklu ilustrací bibliofilie Píseň písní, dvoubarevné dřevoryty na papíře, rozměry kresby 23,5x22,5 cm, 48x46 cm s rámem, signováno v tisku vlevo dole
původ: aukční síň Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 62 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
K první Kupkově bibliofilii Píseň písní (sbírka svatebních židovských písní z různých dob) existuje řada přípravných skic, kreseb i grafik. Píseň písní byla autorova vítězná objednávka. Text i ilustrace odpovídají dobovým konvencím, přesto se Kupkova práce považuje za reformu francouzské knihy. Tehdejší naturalistickou podobu knih zcela zavrhl a obrátil se do 18. století a využil také secesního ornamentu. Kupka se na ilustrace pečlivě připravoval, prostudoval starozákonní reálie a naučil se hebrejsky. Než přistoupil ke konečnému řešení knihy, vystřídal celou řadu jiných eventualit.
Motiv nahé krásky, která se představuje svému pánu, vládci a muži, se opakuje na mnoha přípravných grafikách pro ilustrace rozsáhlého souboru Píseň písní. Víme, že předlohou pro všechny tyto svůdné ženy byla Kupkova partnerka a později žena Eugenie zvaná Nini, s níž se seznámil o rok dříve a prožil v roce 1905 krásné milostné léto v St. Prix u Paříže dokumentované mnoha velmi erotickými akvarely. Nini údajně stála modelem i Renoirovi. Obrázky – stejně jako všechny z Písně písní – jsou rámovány ornamenty, o kterých Kupka tvrdil, že nemají úkol vyplnit prázdný prostor, ale doplnit samotný příběh.
Po válce Kupka pro své ilustrační práce používal pseudonym „Paul Regnard“ a zajímavostí je, že to byl právě Kupka, který jako Paul Regnard překleslil na tiskací knoflík výrobní značku Jindřicha Waldese a vytvořil reklamní značku pro jeho patentky – slavnou „ženskou s knoflíkem“. Průmyslník, se kterým se Kupka znal od roku 1919, se stal postupně jeho obdivovatelem a mecenášem zároveň.
Soubor 30 originálních kvašů k Písni písní byl vydražen ve Francii v roce 2008 za 247 840 eur.
1921, lept, rozměry kresby 23×15 cm, 59x46 cm s rámem, signováno vpravo dole v tisku a vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Původ: aukční síň Praha
vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016, Czech Business Club Praha, 2016, 2017, UniCreditBanka, prostory privátního bankovnictví, 10/2018-12/2018
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2016, Adolf Loos Apartment and Gallery, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Kupkův lept přímo názorně dokumentuje autorův přechod k abstrakci. Kupka jako malíř v základech pevně ukotvený v secesi zkoumá analyticky svět kolem sebe a vychází ze zákonitostí přírody, přírodních procesů, kde se vše vytváří v přirozeném procesu bez zásahu lidské ruky. Kupka se chce na jedné straně odpoutat od rozumového myšlení a naslouchat vyššímu „hlasu“, na druhé straně se chce dobrat k určitým univerzálním pravidlům, která by jeho tvorba mohla následovat. Vydává se na cestu k nové realitě, na níž se postupně zbavuje všech zbytečných formálních elementů.
Téměř abstraktní grafika zachycuje záznam Kupkova myšlenkového procesu: vychází z tvarosloví přírody, ale zkouší, kam ho lze vizuálně dovést až k pokraji čitelnosti. Grafický list není pro Kupkovu tvorbu typický – je důležitým experimentem v mnoha autorových pokusech nalézt tu pravou abstraktní formu. Kupka byl urputným hledačem možných směrů a nikdy se nevydal jen jedním, jak ostatně ukazuje tento lept na hraně lyrické a filozofické vizuality. Podobné motivy najdeme také v dalších grafikách jako je například Organizace grafických motivů či Elevace.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016, Czech Business Club Praha, 2016, 2017, UniCreditBanka, prostory privátního bankovnictví, 10/2018-12/2018
publikováno
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký.
1948, ofset s litografickým podtiskem na papíře, 21x15 cm, 42x35 cm s rámem, soubor Abstrakce vydán jako portfolio v Praze v roce 1948
původ antikvariát Paříž
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 210
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
odkaz
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 32
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 207 – 209
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Nadčasový soubor minimalistických abstraktních kvašů vešel ve známost v roce 1933, kdy vyšel v druhém čísle pařížské revue Astraction-Creation. V tomtéž roce ovšem Kupka vystupuje ze stejnojmenné skupiny nefigurativních malířů a potvrzuje fakt, že je nezařaditelný autor. Teprve o mnoho let později po smrti Kupky upozorňuje na tento výjimečný počin architekt a umělec Max Bill. Poprvé vyšel soubor s dvanácti kvaši, později k nim byly připojeny další čtyři – soubor tedy obsahuje 16 listů. Prvních sedm je věnováno geometrickým plochám černé a bílé, další kruhům a jejich variacím. Pokud si jednotlivé listy vyskládáme vedle sebe, vznikne mozaika připomínající záhadnou šifru z vesmíru – vyjevuje se zřejmý záměrný rytmus a logika. V době, kdy soubor vznikal, trpěl Kupka vážnými depresemi a jeho žena Nini jej chtěla dokonce umístit do ústavu. Pražská Akademie mu dokonce vypověděla místo pařížského profesora. A tak zcela osamocen a v pochybách vytváří Kupka nadčasové dílo, které docenilo až 21. století.
Redukce formy a její variabilita ukazují, že Kupka ve svých výzkumech postupoval doslova vědecky – nešlo o líbeznost kompozice, ale o snahu dobrat se „pravdy“. V logice cyklu vidíme také rozdíl Kupky a neméně známého kolegy Mondriana, který se v téže době dobral k podobné formě, ale zcela jiným způsobem. Kupka svým zacházením s bílou plochou obklopující černé tvary porušuje tradiční hierarchii vnímání forem a dosahuje téměř optických klamů. Soubor abstrakce je vrcholem Kupkova kontrolovaného výzkumu abstraktního stylu. Je nutné dodat, že Kupka si byl svého náskoku vědom a jeho život uměleckého outsidera musel být těžký
1900-1903, barevná akvatinta na papíře, 34,5×34,5 cm, 58×56 cm s rámem, signováno vlevo dole Kupka
Původ: aukce Sotheby’s New York, 90. léta.
Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Czech Business Club Praha, 2016, 2017
Publikováno
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 45
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 3b
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris 1990, str. 82
v monografii Kupka, Serge Fauchereau, Barcelona 1989, str. 9
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 56
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 227
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 309
a dalších.
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 720 tis czk v roce 2019, aukční dům Sýpka, Praha
Řada grafik a přípravných studií s tematikou egyptského a antického umění předcházela Kupkovým obrazům s historickými archeologickými vizemi, které rovněž uplatnil v ilustracích Elisée Recluse Člověk a země. Monumentální socha záhadného božstva s rukou jako zvednutým pařátem v konfrontaci s postavou malého muže zosobňuje metafyzický strach člověka z nekonečnosti. Tajemné noční prostředí monumentů ukazuje člověku jeho malost a zbytečnost v kontextu celého vesmíru. Kupka jako spiritistické médium trpěl duševními otřesy i depresí, které přenesl do těchto stísněných výjevů. Egyptské sfingy se objevují na mnoha kresbách i grafikách a mezi nejkrásnější a nejpůsobivější patří olejomalba Cesta ticha I, která je ve sbírce Národní galerie v Praze. Později se ovšem od této mytologické alegorie odvrátil a vydal se na cestu abstrakce.
Tento ojedinělý tisk patří k těm nejvzácnějším. Je znám ze sbírky Národní galerie v Praze.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariat Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariat Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariat Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1926, dřevoryt, soubor 26 tisků na ručním papíře, 20×15 cm, 42×34 cm s rámem
Původ: antikvariát Paříž
Nejvyšší dosažená cena za album Čtyři příběhy bílé a černé 3.190.000,- czk
publikováno
v knize Frank Kupka in white & black Arnauld Pierre Artists Bookworks, Liverpool University Press, 1998
v katalogu František Kupka: Průkopník abstrakce, malíř kosmu, Dallas – Wolfsburg – Praha 1997-1998, str. 166-170
v katalogu František Kupka, ze sbírky Jana a Medy Mládkových, ČMVU, Praha 1996, obr. č. 159-195
v katalogu František Kupka, Musée d’art moderne de la Ville de Paris, 1989-1990
v katalogu Kupka, Kunsthaus Zürich, 1976, str. 214-215
v monografii František Kupka, Vachtová, 1968, str. 206
v katalogu František Kupka, NG Praha 1968, obr. č. 322
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 134-141
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Abstraktní tvorba Františka Kupky se poprvé dočkala příznivého ohlasu kritiky po první světové válce. V roce 1925 přestává Kupka úplně malovat, aby se mohl věnovat přípravě na cyklus Čtyři příběhy černé a bílé. Vytvořil stovky studií, většinu jich však zase zničil. Kupka se v souboru pokouší zrekapitulovat celou dosavadní práci na abstraktní formě: chce vyjádřit soubor pravidel a znalostí, ke kterým se nedopracoval jen intuicí, ale dlouhodobým výzkumem. Album plní úlohu výkladu forem, morfologických proměn a vztahů mezi člověkem, mikrokosmem a makrokosmem.
Čtyři příběhy odpovídají čtyřem různým formálním řešením. Soubor tedy tvoří čtyři podsoubory: organický, trojúhelníkovitý, kosmický, vertikální a diagonální. První příběh zkoumá motivy stvořené (organické), druhý příběh anorganické motivy – krystalické a minerální, třetí evokuje hloubku a nekonečnost kosmu, zobrazuje hvězdicové tvary a poslední příběh je příběh diagonál a vertikál, jejich energie. Soubor má charakter knihy – frontispis, titulní strana a čtyři kapitoly s úvodními menšími dřevoryty. Kupka k souboru napsal svůj příběh, který měl roli manifestu a zůstal ve své době nepochopen. „Umění není v pravděpodobném; někdy je právě toho opakem.“ (…) Umělec mluví ke smyslu i intelektu, musí zkoumat, co je počátečním prvkem jeho díla, vztah vize a prostředků výrazových, musí být logický v úkonu, jímž se sám potvrzuje. Popravdě řečeno, Kupka předběhl významně dobu a uvažoval konceptuálně.
Kupka se trápil úsilím dát dohromady univerzální systém, který by byl obdobný hudební dodekafonii – hudbu ostatně vždy k malbě přirovnával. Stejně jako hudební teorie na počátku 20. století vymezila jasný návod určující chápání funkčních harmonických vztahů stupnice o 12 tónech, chtěl Kupka vytvořit univerzální spektrum možností abstraktní malby, které ovšem souvisí úzce s přírodními pravidly. Soubor je ukázkou neuvěřitelného úsilí korunovaného krásou, jež nakonec nemá pravidla. Kupka ho vydal vlastním nákladem v roce 1926 – příběhy ale zapadly a tento akt byl pro malíře téměř finanční katastrofou. Jeho obdivovatel a mecenáš Jindřich Waldes zakoupil 100 albům, které pak úspěšně prodával galeriím nebo věnoval svým obchodním partnerům nejenom v Americe. Díky tomu se staly Čtyři příběhy bílé a černé součástí významných soukromých i institucionálních sbírek. Po druhé světové válce se známý mistr abstrakce Max Bill Kupkovým výzkumem zabýval a zpopularizoval jej. Poté byl Příběh zařazován už do všech Kupkových retrospektiv a byl shledán zásadním dílem, ambiciózním projektem vztahu autora-malíře a autora-teoretika.
Čtyři příběhy černé a bílé jsou přelomovým dílem – vůbec prvním abstraktním cyklem ve světě a byly nesčetně krát vystaveny, i na retrospektivní výstavě „KUPKA Pioneer of abstraction“, Grand Palais, Galeries nationales, 2018.
1899, barevná litografie na papíře, 48,9x70,6 cm, 63x96 cm s rámem, signováno a datováno vlastní rukou vlevo dole „Kupka ´99“
Vpravo dole autorské věnování Alexandru Mercereauovi
Původ: aukční síň Praha
publikováno
v katalogu Kupkovy výstavy v Musée d´Orsay, Vers de temps nouveaux KUPKA ouevres graphiques 1894-1912, Paříž
v katalogu Kupkovy výstavy v Kunsthaus Zürich 1976, str. 243
v katalogu výstavy Kupka 1871-1957, Průvodce výstavou, NG Praha, 2018, str. 23
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975, str. 307
vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Czech Business Club Praha, 2016, 2017
UniCreditBanka, prostory privátního bankovnictví, 10/2018-12/2018
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Na přelomu století, kdy Kupka už působil v Paříži, doznívá v jeho díle ohlas vídeňské secese, jež mu byla blízká zdůrazněním ornamentu před realitou. Počátky v Paříži nejsou snadné – aby se Kupka vůbec uživil, pracuje pro různé časopisy, kreslí módní návrhy i plakáty pro šansoniéry na Montmartru. Ačkoli ve svých ilustracích a satirických kresbách a grafikách vyjadřuje svou kritiku společnosti a potřebu poučovat lidi o vývoji člověka – stále věří, že umění musí být etické. Grafiku Blázni, Biblioman a další kresby vystavuje v roce 1900 na světové výstavě v Paříži v oddělení zahraničních malířů stejně jako Alfons Mucha.
Blázni představují metaforu tehdejšího světa lidské honby za úspěchem a penězi s nacionalistickými předsudky. Tragikomické pinožení sledují klauni jako na divadelní scéně. Různé výjevy představují nešvary tehdejší francouzské společnosti v satirické nadsázce. Litografie je Kupkovým přípisem věnována francouzskému symbolistnímu básníkovi Alexandru Mercereauovi (1884-1945), který se s Kupkou znal osobně a v roce 1914 připravil pro SVU Mánes výstavu francouzského moderního umění.
Podobný velkoformátový grafický list se v aukčním prodeji již nevyskytuje.
1913, lept na papíře, 24x16 cm, 63,5x51,5 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Původ: aukční síň Praha.
Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975
Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
nejvyšší známá dosažená cena za grafiku v galerijním prodeji – 500 tis czk v roce 2016, Praha
Barevná i černobílá verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích.
Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým.
1913, barevný lept na papíře, 24×16 cm, 63×52 cm s rámem, signováno vlevo dole v tisku, vpravo dole pozůstalostním razítkem Kupka
Gravure associée à Amphore (Lept související s Amorfou)
Původ: aukční síň Praha
Publikováno
v katalogu Retrospective, František Kupka, 1871-1957, The Solomon R. Guggenheim Museum, New York, 1975, s. 186
Vystaveno
Francouzský institut Praha, 14.9.-3.11.2016
Nejvyšší dosažená aukční cena za obraz – 78 mil czk v roce 2019, Galerie Kodl, Praha
Nejvyšší dosažená aukční cena za grafiku - 720 tis v roce 2018, aukční dům Sýpka, Praha
Barevná verze leptu je jednoznačně jednou z mnoha studií ke slavnému Kupkovu obrazu Amorfa (také existuje ve více verzích), který je ve sbírce pražské Národní galerie. Amorfa patří k prvním Kupkovým abstraktním obrazům, jež vystavila na Pařížském salónu v roce 1912 a vůbec k prvním abstraktním dílům moderního malířství na světě. Slovo Amorfa je Kupkův neologismus, kterým chtěl vyjádřit, že forma vzniká někde mezi chaosem a řádem. Morfismus – také Kupkův výraz – byl synonymem tvoření. Tedy ne zobrazování reality, ale utváření vlastních nových forem, proto Amorfa. Krouživé tvary vyjadřují průzkum pohybu: představují pohyb míče, který drží dítě na slavném Kupkově obraze Děvčátko s míčem z roku 1908 (jde o jeho nevlastní dceru Andrée; když se seznámil se svou pozdější ženou Eugenií, byly její dceři tři roky). Míč ze své klidové polohy začal v Kupkově mysli opisovat fiktivní dráhy – ne nepodobné kroužení planet v kosmu. Tento pohyb rozpracoval v několika dalších studiích.
Ke způsobu, jak se vyjádřit v obraze abstraktně a při tom vyjádřit pravdivý vztah k realitě, se Kupka vracel po celou dobu své tvorby. O té se nedá říci, že měla určité etapy a lineární vývoj: podobných studií, grafik, kreseb najdeme u Kupky v rozpětí desítek let. Na základě řazení teoretiků zabývajících se Kupkovým dílem patří tato studie ke kosmologickým. Barevná studie složila Kupkovi ke zkoumání optických jevů, které studoval doslova vědecky. Předmětem jeho zájmu byla barva jako fyzikální, chemický, fyziologický, psychologický, ontologický a především estetický fenomén. Podle Kupky estetika barev v umění je jiná než v přírodě, proto kombinuje barevné plochy experimentálně. Barva existuje pouze prostřednictvím jiných barev, tvrdí Kupka. Paralelu této studie vidíme například ve známé malbě Oválné zrcadlo.
v aukci aukčního domu Sýpka Praha se Kupkova grafika Cesta ticha prodává za 720.000 Kč, což je nový český rekord za Kupkovu práci na papíře. Více si o aukci můžete přečíst v článku na portálu o českém trhu s uměním artplus: Nejdražší tisk Františka Kupky.
Kupka v letech 1930 až 1932 maluje cyklus Abstrakce, který je publikován v katalogu Abstraction - Création: Art non figurative a v roce 1946 vychází tiskem i v Praze.
Naposled přijíždí do Čech za účelem předat MNV v Dobrušce obraz svého otce, který na radnici kdysi úřadoval. Ani po dlouhém čekání není přijat. Obraz nechává v ruce úředníkovi na chodbě. Odjíždí zpátky do Francie a následně se vzdává českého občanství.
v aukci Stockholm Auctionsverk je dosažen celosvětový aukční rekord za Kupkův olej 2.553.000 € (téměř 70.000.000 Kč, cena s aukční přirážkou).
v aukci Adolf Loos Apartment and Gallery Praha je prodán Kupkův olej za rekordních 62.000.000 Kč (cena s aukční přirážkou), což je nový český rekord za Kupkův obraz.
Galerie moderního umění v Hradci Králové vydává ke Kupkově výstavě katalog Čtyři příběhy bílé a černé.
Liverpool University Press vydává knižně reprint Čtyři příběhy bílé a černé a Album abstrakcí.
v aukci Phillips London poprvé dosahuje cena Kupkova oleje vice než 500.000 USD (cena s aukční přirážkou).
v aukci Champin-Lombrail-Gautier , Enghien-les-Bains Paris poprvé dosahuje cena Kupkova oleje více než 1.000.000 USD (cena s aukční přirážkou).
Museé d’Art Moderne de la Ville v Paříži u příležitosti Kupkovy výstavy vydává reprint albumu Čtyři příběhy bílé a černé.
na pařížském trhu se začínají objevovat první padělky – katalogizované – Kupkových obrazů a kreseb.
Kupka ve Francii umírá a Musée National d´Art Moderne v Paříži kupuje množství jeho obrazu a zřizuje stálou síň Kupky „Salle Kupka“.
Museum of Modern Art kupuje velký počet Kupkových nejvýznamnějších obrazu.
Kupkovi je 80 let a komerční světová galerie (v New Yorku) poprvé kupuje velké množství jeho obrazu a začíná je prodávat po celém světě.
Jeho obdivovatel nakladatel Žikeš tiskne v Praze v češtině, francouzštině, angličtině a němčině jeho konvolut Album abstrakcí (16 tisků černou na litografickém podkladu) z let 1928-1932. Kvůli minimálnímu prodeji byla pravděpodobně velká část nákladu skartována.
Začíná vystavovat na několika výstavách ročně po celém světě.
V Praze se koná Kupkova velká retrospektivní výstava, ke které je vydán
katalog, Československý stát kupuje do sbírek Národní galerie jeho obrazy. Kritika však hodnotí kladně Kupku – ilustrátora než Kupku – malíře. Je zklamán a místo původního rozhodnutí dožít zbytek života v Čechách se vrací do Paříže.
1936 ve Francii vychází sbírka básní Conquête du silence s originálním Kupkovým dřevorytem navazujícím na Čtyri příběhy bílé a černé v nákladu 225 ks.
Je osloven ředitelem Museum of Modern Art v New Yorku a příští rok Kupka vystavuje v New Yorku.
Kupku vyzývá zakládající předseda Salonu nezávislých Paul Signac na obeslaní výstavy k 50. výročí založení Salonu.
Je v Paříži založena skupina Abstraction – Création, Kupka odmítá předsednictví a stává se členem.
Tráví dva měsíce v Čechách u Waldese, je uctíván, dává rozhovory a mluví do rozhlasu, seznamuje se s předními českými intelektuály. Významný český kubistický architekt a rektor AVU Josef Gočár obnovuje jeho profesorskou smlouvu.
Vychází jeho první česká monografie od Emanuela Siblíka.
Jeho mecenáš a sběratel Jindřich Waldes kupuje část nákladu Čtyři příběhy bílé a černé a s úspěchem je distribuuje v USA.
Je vyznamenán řádem francouzské Čestné legie.
Přestává malovat a pracuje na albu černobílých dřevorytů Čtyři příběhy bílé a černé.
Koncem roku 1926 toto album 25 volných listů vydává vlastním nákladem v počtu 300 ks. Grafický cyklus ale zůstává v té době nepovšimnut a stává se pro Kupku finanční katastrofou. O mnoho let později je označen za první abstraktní grafické album na světě a vychází jako reprint ve Francii, Velké Británii i České Republice.
Své umělecké názory shrnul Kupka v knize Tvoření v umění výtvarném.
Vychází první Kupkova monografie, kterou napsal Francouz Arnould Grémilly. Čeští kritikové projevují velký obdiv a v Paříži ho vyhledávají, aby s ním mluvili o novém umění.
Jindřich Waldes, se stává jeho mecenášem a sběratelem.
Hned po vypuknuti 1. světové války se hlásí jako dobrovolník bojovat, po vítězství v roce 1918 se z fronty vrací jako poručík.
Vystavuje v Paříži své první abstraktní obrazy. Publikum se směje, tisk je zděšen, úřady v šoku.
Prezentuje své abstraktní studie, ozývají se výkřiky nevole kritiky nad porušovaným francouzské tradice. „Vinni jsou cizáci, Slované nebo Američané se svou cynickou nestoudností a bez francouzského vkusu“.
V Paříži vychází kniha Píseň Písní, kterou napsal Jean de Bonnefon a ilustroval Kupka. Série ilustrací nesoucí se v duchu symbolismu je orientována na exotickou sexualitu, což bylo typické pro tu dobu.
Kupkova putovní výstava po Čechách – „z individualisty stal se socialista“. U příležitosti výstavy vychází Album především satirických reprodukcí Kupky, jimiž si tehdejší mládež s velkou zálibou dekorovala své pokojíky.
V lednu 1902 vychází satirický týdeník L´Assiette au Beurre: D´Argent (Peníze). Toto vydání Kupka tvoří jako své samostatné číslo. V květnu 1902 se Kupka podílí na ilustraci dalšího čísla satirického týdeníku L´Assiette au Beurre: Pour Garder.
V Paříži začíná vycházet politicky satirický týdeník ilustrovaný Kupkou L´Assiette au Beurre a distribuovaný po celé Evropě, tedy i v Rakousku – Uhersku, kde zejména u levicově orientovaných čtenářů vyvolává pozitivní reakce, čehož vyústěním je výstava 150 Kupkových zejména satirických děl putujících po českých zemích.
Stěhuje se do Paříže, studuje a ilustruje knihy i časopisy. V tvorbě prezentuje svoje levicové smyšlení, spiritismus i erotiku v plném proudu života „svatého kopce“ (Montmartru) ve jménu rychle střídané lásky a stále dolévaného absintu.
Dostává diplom pražské Malířské akademie, začíná studium na vídeňské Akademii.
Narodil se v Opočně dne 23. září.